Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2009, 57(1), 121-128 | DOI: 10.11118/actaun200957010121

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY FUNGICIDU (IN VITRO) NA RŮST MYCELIA, KLÍČENÍ KONIDIÍ A SKLEROCIÍ HOUBY Botrytis convoluta

Ivana Šafránková

Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

Ve sbírce 527 kultivarů vysokých velkokvětých kosatců (Iris × barbata skupina Elatior) bylo zjištěno onemocnění vyvolané houbou Botrytis convoluta. Následkem napadení oddenků a bazálních částí listů či listových pochev kosatců v chladné části roku byly některé kultivary výrazně oslabeny, v ojedinělých případech zcela odumřely. Na napadeném pletivu se tvoří hustý šedý povlak konidioforů s konidiemi, na oddencích charakteristická sklerocia. Pohlavní stadium houby nebylo nalezeno. Protože ochrana kosatců proti patogenu není dosud uspokojivě vyřešena, byl sledován vliv fungicidních účinných látek - captan, carbendazim, fenhexamid, iprodione, mancozeb, pyrimethanil a tolylfluanid (in vitro) ve čtyřech různých koncentracích na růst mycelia, klíčení konidií a sklerocií B. convoluta. Jako kontrola bylo použito stejné množství destilované vody. K pokusům byly využity izoláty B. convoluta z rostlin Iris × barbata, základní živná půda PDA (potato-dextrose agar). Klíčení konidií B. convoluta bylo hodnoceno při 900násobném zvětšení na PDA za 24 a 48 hod. K hodnocení růstu mycelia byl na PM s fungicidem umístěn blok agaru (3 x 3 mm) porostlý B. convoluta ("upside down") a za pět dnů změřen průměr myceliálního disku. K hodnocení klíčení sklerocií byla do Petriho misky na PDA s fungicidem umístěna sklerocia B. convoluta (5 ks/PM) a za pět dnů hodnocen růst mycelia, konidioforů s konidiemi a tvorba nových sklerocií. Klíčení konidií za 24 hod ve všech testovaných koncentracích výrazně ovlivnily přípravky obsahující účinnou látku tolylfluanid a captan, jejichž účinnost se pohybovala od 88 do 100 %. Velmi dobrou účinnost po 48 hod v povolené i nižší koncentraci (100 a 10 -1) vykazovaly účinné látky iprodione (100 a 94 %) a fenhexamid (87 a 88 %). Ostatní účinné látky nedosahovaly požadované účinnosti na klíčení konidií B. convoluta. U kontroly dosahovala za 24 hodin klíčivost konidií 93-99 %, za 48 hod 98-99 %. Růstu mycelia houby zabránily, případně výrazně omezily (98,8-100 %) všechny účinné látky v registrované koncentraci (mancozeb 0,2 %, tolylfluanid 0,2 %, carbendazim 0,2 %, pyrimethanil 0,25 %, iprodione 0,3 %, fenhexamid 0,15 % a captan 1 %). U neošetřené kontrolní varianty bez fungicidu na PDA po pěti dnech mycelium B. convoluta pokrývalo celý povrch PM. Potlačení růstu mycelia vykázaly účinné látky carbenazim, iprodion a fenhexamid (96,4-100 %) ve všech testovaných koncentracích. Při použití fungicidu s účinnou látkou captan při koncentraci 100 a 10-1 byl růst hyf silně omezený, avšak po obvodu se vytvářela sklerocia s konidiofory a konidiemi. Nižší koncentrace (10-2) nezabránily růstu hyf, ale výrazně ovlivnily tvar myceliálního disku na laločnatý nebo paprsčitý (10-3), po obvodu s četnými novými sklerocii a konidiofory s konidiemi. Při koncentraci 10-3 se sklerocia tvořila pouze ojediněle. Nejnižší účinnost na růst mycelia B. convoluta ve všech ředěních, kromě registrované koncentrace účinné látky, vykázal pyrimethanil. Účinná látka carbendazim ve všech koncentracích zabránila vyklíčení sklerocií, ostatní účinné látky, tj. tolylfluanid, pyrimethanil, iprodione, fenhexamid nezabránily růstu mycelia, případně tvorbě konidioforů s konidiemi. Mancozeb v registrované koncentraci zabránil vyklíčení sklerocií, avšak ve všech nižších koncentracích docházelo k rozrůstání hyf. Tolylfluanid nezabránil vyklíčení sklerocií v žádné z testovaných koncentrací. Ze sklerocií na agaru s registrovanou koncentací vyrůstaly hyfy nebo konidiofory s konidiemi, se snižující se koncentrací se zvyšoval růst mycelia. Pyrimethanil podnítil růst mycelia ze sklerocií ve všech koncentracích, se snižující se koncentrací účinné látky se zvyšoval růst mycelia, tvorba konidioforů s konidiemi i nových sklerocií. Účinná látka iprodione ve všech testovaných koncentracích nezabránila vyklíčení sklerocií. Se snižující se koncentrací účinné látky se zvyšovala tvorba mycelia, konidioforů s konidiemi a sklerocií. Snižující se koncentrace fenhexamidu (10-1) se projevila zvyšující se aktivitou růstu B. convoluta. Opačný účinek se projevil u captanu, který při koncentraci (1 %) podnítil silnou tvorbu konidioforů s konidiemi, nových sklerocií a růst mycelia na sklerociích, při ředění 10-3 se rozrůstalo pouze mycelium. Všechna sklerocia na živné půdě bez přídavku fungicidu vyklíčila a vytvářela myceliální disk o průměru 36 mm. Z výsledků vyplývá, že žádný z povolených přípravků v současné době nepostihuje všechna stadia houby. Zatímco růstu mycelia zabránily všechny zkoušené přípravky, vyklíčení sklerocií pouze systemicky působící carbendazim, příp. kontaktní mancozeb. Klíčení konidií bránily tolylfluanid, captan a iprodione (80-100 %). Byla potvrzena deklarovaná inhibice klíčení spor a růstu mycelia účinné u látky iprodione i u B. convoluta.

Iris × barbata, Botrytis convoluta, fungicidy

Received: September 11, 2008; Published: October 14, 2014  Show citation