Acta Univ. Agric. Silvic. Mendelianae Brun. 2010, 58(6), 123-132 | DOI: 10.11118/actaun201058060123

VZTAH MEZI DÉLKOU NEZAMĚSTNANOSTI A VYBRANÝMI OSOBNOSTNÍMI CHARAKTERISTIKAMI NEZAMĚSTNANÝCH

Petr Fiľo¹, Božena Buchtová²

¹ Ústav lesnické a dřevařské techniky, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika

² Katedra podnikového hospodářství, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Lipová 41a, 602 00 Brno, Česká republika

Provedená šetření zpřesňují odpověď na otázku, proč někteří nezaměstnaní lidé zůstávají dlouhodobě bez práce ve srovnání s ostatními nezaměstnanými. V úvodu naší dvoudílné studie jsme upozornili na řadu faktorů, které zvládání situace ztráty práce mohou ovlivňovat. Po zpracování dat docházíme k následujícím závěrům:
Potvrdil se předpoklad, že s vyšším vzděláním klesá délka nezaměstnanosti. Převedeme-li tento poznatek do praxe, lidé s vyšším vzděláním se rychleji uplatní na trhu práce. Toto zjištění je v souladu s našimi poznatky z předchozího výzkumu "Kvalita života dlouhodobě nezaměstnaných" z roku 2001-2002 (Buchtová, 2004). Na straně druhé ovšem také věk spolurozhoduje o nalezení nového zaměstnání. S vyšším věkem roste délka nezaměstnanosti. Skupiny věkově starších jedinců byly častěji dlouhodobě bez práce. Na význam věku poukázal již ve 30. letech ve svých výzkumech spolupracovník M. Jahodové P. Lazarsfeld. Došel k závěru, že na celkovou výši nezaměstnanosti nemá rozhodující vliv formální stupeň dosaženého vzdělání, ale podstatnější je věk lidí (Buchtová, 2002). Závěry našeho výzkumu týkající se délky nezaměstnanosti toto zjištění rovněž potvrzují.
Délka nezaměstnanosti s úrovní orientace na jednání (činnostní orientaci) po předchozím neúspěchu signifikantně nesouvisí. To potvrzuje také fakt, že ztráta "racionální kontroly" nad svými emocemi a zaměření se výhradně na prožívání (spojené s váhavostí při rozhodování; dílčí oblast orientace na jednání) je u žen vlivem ztráty zaměstnání pouze přechodného rázu. Postupem času začínají nezaměstnané ženy při hledání nové práce znovu systematicky plánovat a rozhodovat se. U mužů se orientace na jednání ztrátou práce ani s její délkou výrazně nemění.
Hodnota osobnostní charakteristiky smyslu pro koherenci (SOC - Sense of coherence), která je důležitým zdrojem aktivity pro zvládání náročných životních situací, se významně podílí na získání a udržení si práce; tato hodnota se významně snižuje s délkou ztráty práce. Nezaměstnaní respondenti po dobu šesti měsíců se v dimenzi zvládnutelnosti (tj. v rozsahu zdrojů, které má člověk k dispozici ke zvládnutí náročné situace) statisticky významně liší od souboru dlouhodobě nezaměstnaných - třinácti měsíců. Po době ztráty práce více než jeden rok tedy nastává velký pokles hodnoty SOC - dimenze zvládnutelnosti. Tento výrazný signifikantní pokles je zapříčiněn především ženami, což by mohlo znamenat, že ve srovnání s muži hůře nalézají smysl v této zátěžové životní situaci a hůře se s ní vyrovnávají.
Šíře sociální sítě se taktéž významně podílí na zaměstnanosti jedince. S délkou ztráty práce a s rostoucím věkem především u mužů klesá počet lidí tvořících sociální oporu. Tím byl mimo jiné potvrzen náš dřívější nález, že "rizikovou" skupinou prožívající ztrátu práce tíživěji než ostatní skupiny nezaměstnaných jsou věkově starší dlouhodobě nezaměstnaní muži (Buchtová, 2004). Negativní dopad chybějící sociální opory na opětovné zařazení nezaměstnaných lidí do pracovního procesu mírní případná výrazná a pevná orientace na jednání a smysl pro koherenci. Ukazuje se totiž, že jednak s narůstající MA - dimenzí zvládnutelnosti v SOC mají zaměstnaní i nezaměstnání lidé širší sociální síť a jsou s ní i více spokojeni, a také, že větší průměrný počet lidí tvořících sociální oporu respondentů souvisí s jejich větším plánováním při jednání a rozhodování.

dlouhodobá nezaměstnanost, orientace na činnost versus orientace na stav, smysl pro koherenci (nezdolnost v pojetí Sense of coherence), sociální opora

Received: June 18, 2010; Published: July 17, 2014  Show citation